Malý stávkokaz

Rok 1920 | Zastávka u Brna | délka 8 km | 8 zastavení | trvání 2.5h

Trasa vede z nádraží Zastávky u Brna lesem a polem na náves do Rosic, do železničního muzea a zpátky. Muzeum je otevřeno od května do října v sobotu, v létě častěji.


Kluk Vašek hledá tátu a porodní bábu, protože maminka rodí. Jenomže v Rosicích je zrovna stávka horníků i armáda.

V Rusku se dostali k moci bolševici a i na našem území dochází k aktivizaci levicových stran. V Československé sociálně demokratické straně došlo k rozkolu. Její levé křídlo obsadilo Lidový dům v Praze, ovšem soud schválil námitky pravého křídla, a proti levému křídlu byl veden zásah. V Oslavanech vyhlásili jako reakci na výrok soudu generální stávku. Obsazená elektrárna by přestala zásobovat elektrickou energií Brno, a to by znamenalo zastavení provozu mnoha továren. Armáda se tomu pokusila zabránit a obsadila oslavanskou elektrárnu jako první, vytáhl však proti ní dav čítající pět tisíc lidí. Mezi nimi byl i horník Josef Milata, roztrpčený planými sliby politiků. Svou těžkou prací stále vydělával jen tolik, aby to stačilo na nuzný život. Co nevidět se mu má narodit druhé dítě a on toho má už dost. Josef a ostatní stávkující dne 13. prosince vojáky odzbrojili a obsadili nejen elektrárnu, ale i poštu a nádraží. Paní Milatová zatím doma v Rosicích cítí, že přichází její hodinka. Posílá syna Vaška, aby tátu našel a přivedl zpátky domů – než se mu něco zlého stane. Aby vše dobře dopadlo, Vašek bude potřebovat tvou pomoc. Následujícího dne byl proti stávkujícím vyslán vojenský prapor, jehož součástí byla i tři letadla. Bylo vyhlášeno stanné právo. Během zásahu bylo zatčeno na Oslavansku 122 osob, mezi nimi 18 žen. Byli odsouzeni k trestům odnětí svobody od několika měsíců až po deset let. Stávka velmi přispěla ke vzniku Komunistické strany Československa.