Stříbrská lanovka

Rok 1924 | Stříbro | délka 2 km | 6 zastavení | trvání 1h


Majitel olověného dolu se pouští do rozsáhlého podnikání a netuší, že přichází pohroma.

Těžilo se ve Stříbře vůbec někdy stříbro? Možná vás to zklame, ale pouze kdysi dávno – tak před osmi sty lety. Později už pouze jako vedlejší produkt těžby olověných rud. Spolehlivě se dá říct, že na přelomu 14. a 15. století se ve Stříbře dolovala olověná ruda a získané olovo se vozilo do Kutné Hory jako přísada nutná pro hutnění stříbra. Takže Stříbro tím pomáhalo Kutné Hoře, aby se stala druhým nejvýznamnějším městem království a samo sobě, aby se na něj pomalu zapomnělo. O zdejší olovo stoupl zájem za husitských válek, kdy se někomu podařilo vylepšit účinnost střelného prachu a vznikly předchůdkyně pušek zvané „píšťaly” a „hákovnice”. Ty totiž potřebovaly něco, co by střílely – olověné kulky. Těžba olověných rud se na Stříbrsku udržela v různé intenzitě až do dvacátého století, kdy se najednou zdálo, že se zdejší ložiska už nevyplácí těžit. Všichni si to ale nemysleli. Zatímco jiné zdejší důlní jámy byly po první světové válce na několik let zavřeny, majitelé dolu Leo věřili, že jejich podnikání čeká šťastnější osud. Ředitel Ludwik Henker naplánoval otevření zcela nového dolu Nové Štěstí (Frischglück) nedaleko obce Svinné. Měl obdivuhodný plán: postavit nejmodernější úpravnu rudy v Evropě a srovnat krok s Američany, kteří v té době byli světovou špičkou v získávání olova. Pan ředitel Henker se těší, jak bude bohatnout, ale nebude to tak snadné, jak si myslí. Jestliže mu nepomůžeme, dopadne to hodně špatně.

Tato trasa vznikla v roce 2018 díky finanční podpoře Nadace ČEZ.