Falešný kníže

Rok 870 | Roztoky z Prahy – Levý Hradec | délka 4 km | 7 zastavení | trvání 2h

Trasa vede od nádraží do kopce, na kterém se dříve rozkládalo hradiště Levý Hradec, a pak ještě na ostroh nad řekou zvaný Řivnáč. Z trasy pak můžete sejít zpět k železnici na zastávku Úholičky.


Bořivoj I. chce být zvolen knížetem Čechů, ale nejprve musí ukončit válku s Lučany.

Znáte tu pověst o kněžně Libuši, která chtěla Čechům sehnat knížete, a tak se zahleděla do dálky a poslala své lidi, aby přivedli jistého Přemysla oráče od Stadic? Tak tenhle Přemysl byl údajně prvním rodu knížat, kteří si pak podle něj říkali Přemyslovci. Po bájném Přemyslovi pak byl celý zástup jiných bájných knížat včetně Nezamysla a jiných nesmyslů, až se jednoho dne objevil Bořivoj I., který měl to štěstí, že jej nějací mniši zapsali do knih, a tak mu zajistili titul, o kterém se mu ani nesnilo: „první historicky doložený kníže“. Bořivoj to však neměl vůbec lehké. České kmeny byly rozhádané. Na západ od našeho území byli Frankové a na východě byla tak zvaná Velkomoravská říše knížete Svatopluka. Většina Čechů byla v té době pohany uctívajícími slovanské bohy a bohyně a Frankové s Moravany se předháněli, kdo dřív prosadí mezi Čechy křesťanství a získá na ně vliv. Bořivoj měl z nějakého nezjištěného důvodu blíž k Moravanům a byl pokřtěn samotným Metodějem (bráchové Cyril a Metoděj ze Soluně, co přivezli žížalové písmo hlaholici). Takových „výhodně věřících“ tu však moc nebylo, a tak měl Bořivoj zprvu těžkou pozici. O jeho začátcích se toho v knihách moc nedočtete, a tak by se mohl hodit drobný výlet do roku 870, kdy byl Levý Hradec větší než Praha a kdy byl Bořivoj sotva osmnáctiletý mladík. Bude potřebovat pomoci ukončit neutuchající boje mezi slovanskými kmeny v české kotlině.