Královský slib

Rok 1291 | Praha - Zbraslav | délka 2 km | 7 zastavení | trvání 1h

Trasa vede ze zbraslavského náměstí do klidné, zelené části Zbraslavi, kolem dětského hřiště, sadu, kostela, vyhlídky z Karlova stánku a zpět dolů k zámku.


Král Václav II. chtěl odčinit popravu domnělého zrádce tím, že postaví klášter. Teď ale nechce dodržet slovo.

Král Václav II. má černé svědomí. To svědomí má své jméno – Záviš z Falkenštejna. Hodně složitý příběh toho, jak se Záviš dostal k moci díky milostnému vztahu s Václavovou matkou královnou Kunhutou, měl hodně jednoduchý konec – uťatou Závišovu hlavu v proutěném koši. Osmnáctiletý král se nechal přesvědčit svým okolím, že Záviš je zrádce, a nařídil uspořádat drsnou show zakončenou popravou. Když si posléze připustil, že se možná unáhlil, uzrála v něm myšlenka, že by měl učinit nějaká opatření, aby neskončil v pekle. V jeho době se zlé skutky panovníků dorovnávaly zpravidla založením kostela. Král Václav II. nebyl žádný troškař a rozhodl se založit rovnou celý klášter, kde se bude alespoň padesát mnichů trvale modlit za jeho spásu. Povolal tedy zástupce cisterciáckého řádu a přikázal jim, aby si vybrali místo, kde by měl nový klášter vzniknout. Cisterciáci se zaradovali, a protože taky nechtěli být troškaři, řekli si rovnou o královo nejoblíbenější místo na soutoku Mže (dnes Berounky) a Vltavy. Václava II. ta volba pěkně namíchla a vypadá to, že si své černé svědomí raději nechá a klášter vůbec nevznikne. Je třeba něco udělat, protože sliby se mají plnit (a nejen o Vánocích a tím spíš, jsou-li to sliby královské).