Bezdomovkyně Ludmila

Rok 877 | Mělník | délka 2 km | 7 zastavení | trvání 0.75h

Trasa vede kolem centra města Mělníka a to především kolem zámku, kde je řada skvělých výhledů na soutok Vltavy a Labe.


Kněžna Ludmila se vrací do rodného města, ale má tady mocného nepřítele a ten udělá všechno, aby tu nemohla ani přespat.

Jmenuje se Ludmila a nikdo z jejího okolí a samozřejmě ani ona vůbec netuší, že jednou bude mít před jménem přívlastek „svatá”. V její době ještě nebyl jednotný kalendář a ani záznamy o narozených, a tak se v Ludmiliných životopisech dočteme, že se narodila „kolem” roku 860. A co už je vůbec zlý sen všech milovníků přesných údajů, existuje hned několik teorií o jejím rodném městě. Věř mi ale, že bych tě nevláčelo víc jak tisíc let zpět proti proudu času, kdybych si nebylo jisté, že Ludmila pochází z hradu Pšov a patří ke kmeni Pšovanů. Ten Pšov se dnes jmenuje Mělník a my se musíme vydat právě tam do roku 877. Ludmila se sem totiž vrací po třech letech a ještě netuší, že zde bude velmi zle uvítána. Od jejího odjezdu se změnilo tolik věcí, že se mi to ani nechce vypisovat: provdala se za knížete Bořivoje z rodu Přemyslovců, stala se kněžnou, narodil se jí syn Spytihněv a nechala se pokřtít a stala se aktivní křesťankou. A teď jsme ťukli na to, co je problém. V Ludmilině době je křesťanství nové náboženství dovezené z ciziny a velká část obyvatel české kotliny stále věří ve staré slovanské bohy a v kouzelnou moc starých rituálů. Ludmila přijíždí do svého rodného Pšova a myslí si, kdoví jak jí tu nebudou vítat. Je přeci kněžna! Ale, jejda! Ludmilu tu čeká hodně nepříjemné setkání – čeká jí tu žrec. Žrecové jsou pohanští kněží, kteří měli mezi Slovany podobně významné postavení jako druidové mezi Kelty. Tihle vousatí chlapíci sice sem tam udělali nějaké to kouzlo, ale většinu času pracovali na tom, aby udrželi staré slovanské rituály a božstva a odradili lidi, aby uctívali nového mladého boha, co si ho lidi připevňovali na kříž a o Velikých nocích slavili jeho zmrtvýchvstání. Takže asi chápete, že pšovskému žrecovi se vůbec nehodilo, že mu do města jede nově pokřtěná kněžna. Proto se rozhodl, že Ludmilu zbaví života, a my jí musíme ochránit.