Žraloci v Lomnici

Rok 1918 | Lomnice nad Popelkou | délka 2 km | 6 zastavení | trvání 1h

Trasa vede z náměstí přes památkovou zónu Karlov, park s dětským hřištěm a kolem dvou zajímavých vil až ke škole.


Dvanáctiletá Ludmila potřebuje pomoc profesora Bendy, aby mohla zkoumat zkameněliny.

Ocitneme se v době, kdy po skončení první světové války byla vyhlášena Československá republika. Většina lidí v novém státě žije v očekávání, že pád císařství a nová republika umožní lepší budoucnost. Jedním z těchto dychtivých čekatelů nových příležitostí je i Ludmila Voráčková. Je jí sice jen 12 let, ale ona už je rozhodnutá, že v dospělosti bude vědkyně a bude zkoumat dávno vyhynulé rostliny a živočichy, které známe jen díky tomu, že se zapomněly rozpadnout a zatvrdly v nějakém šutru. Problém Ludmily je v tom, že v její době není obvyklé, že ženy pracují ve vědě a její máma jí plánuje život, jako má ona sama – mezi kancelářským stolem v obchodním oddělení zdejší textilky a kuchyňským sporákem a neckami na praní prádla. Jedinou nadějí na vědeckou dráhu paleontoložky je pro Ludmilu starý profesor Jan Benda. Tento letitý učitel učil v Lomnici na chlapecké měšťance, pak řídil dívčí měšťanku a pak i tak zvanou pokračovací školu. Pan učitel Benda totiž každou volnou chvilku tráví tím, že objíždí všechna místa, kde je možné nalézt zkameněliny z období, kterému vousatí profesoři říkají prvohory nebo taky paleozoikum. Pan Jan Benda je specialista na období permu. To je to období, kdy se severní část našeho území nacházelo na dně mělkého jezera a proháněli se po něm mlži, amoniti a trilobiti. Tehdy ještě nebyli velcí plazi – veleještěři, ale už se rozvíjeli obratlovci. V moři převládají žraloci a ryby s velepevnými šupinami ve tvaru kosočtverců. Všechny tyhle potvory měl pan Benda ve své sbírce v podobě zkamenělin, stejně jako kousky zkamenělých kmenů stromů. Musíme pana Bendu přesvědčit, aby podpořil Ludmilinu zálibu a přemluvil její mamku, aby jí nebránila.