Tři lotři

Rok 1848 | Lipno nad Vltavou, Kramolín | délka 3 km | 7 zastavení | trvání 1h

Trasa vede od hřiště Království lesa lesní cestou, která vede dolů ze svahu podél sjezdovky až k dolní stanici lanovky.


Hajný Antonín řeší, že mu v revíru na Kramolíně škodí tři nebezpeční pašeráci prchající ze Šumavy.

V dobách, kdy v Lipně nad Vltavou ještě nestála přehradní nádrž a běžný člověk netušil, co je to elektřina a už vůbec nevěděl, co je vodní elektrárna, se lidé kolem Vltavy živili tím, že plavili dříví ze Šumavy. Dříví se tehdy nevozilo v malých pytlících z hobby marketů, ale plavilo se po řece v celých kmenech, které se svazovaly do vorů a ty pak do celé propojené řady vorů. Chlapi, co se jim říkalo voraři, řídili vory dlouhými tyčemi, aby dopluly bez nehody po proudu až do Prahy a někdy až do Německa. Vory byly sestavovány nejčastěji u Dolní Vltavice nebo nad Frymburkem a zdejší voraři s nimi spluli k vorařské louce, která byla asi 300 metrů od hráze dnešní přehrady a dnes je pod vodou. Zde bylo nutno před Čertovými proudy vory rozebrat, naložit na volské potahy a v rozloženém stavu je odvést k vyšebrodskému klášteru. Volský potah většinou táhl sedm až devět klád, záleželo na průměru a délce stromu. Během dne lidé klády naložili, převezli do Vyššího Brodu, složili a potah se do setmění vrátil zpět. Osm dní této „potažné roboty“ ročně bylo zdarma, ostatní klášter platil, tři groše za jízdu. Byla to dobře placená práce a tak se během krátké doby hospodáři v Kramolíně zaměřili na pěstování tažných volů a byli tím známí nejen na panství vyšebrodských cisterciáků, ale v celém rožmberském panství.