Víla Izerína

Rok 1890 | Kořenov – Jizerka | délka 4 km | 7 zastavení | trvání 2h

Trasa vede lesem ze svahu po stezce pro pěší k řece Jizeře a pak po písčitokamenité široké cestě údolím potoka Jizerka na náhorní plošinu do stejnojmenné osady. Na trase je 150 m převýšení (dolů a pak nahoru), ale kamenité koryto Jizery za trochu námahy rozhodně stojí.


Tonka z osady na Jizerce hledá svého muže v bouřce a dostane se přitom sama do nebezpečí.

Jizerské hory jsou proslulé dávnými nalezišti drahokamů, dokonce tudy osadou Jizerka protéká safírový potok. Ten byl plný modrých blýskavých safírů, než je odsud vysbírali Italové. (Ne turisti, ale opravdoví prospektoři a hledači drahých kamenů). Ale místní si dokázali poradit a začali vytvářet skvosty vlastní. Křemičité písky a dostatek dřeva do pecí umožnily, aby tu skoro v každém druhém údolí vyrostly sklárny a brusírny skla. Kromě broušených číší, misek, talířů a kdoví čeho dalšího se tu vyráběly a dosud vyrábí skleněné korále, perle a z nich celé šperky. Nikde na světě nedělají takové množství barev, velikostí a typů korálků jako na svazích Jizerských hor. No, jenže věci se mění a Evropou syčí parní vlaky a někde za nimi kráčí pokrok. Když napochodoval do hor, začalo se ze skláren ozývat pravidelné cvakání a drkotání. Ne, ve sklárně se sálající pecí rozhodně není nikomu zima. To se v dílnách objevily stroje, co s hodinovou pravidelností ukusují z natavených skleněných tyčí a do kovových kbelíků plivou skleněné perle všech tvarů a velikostí. Stroj toho chce málo a bez řečí maká a maká a tak se začalo dít to, že část sklářů přišla o práci a k drkotání strojů se přidalo i cvakání zubů nezaměstnaných postávajících před sklárnami... Někde mezi těmi stroji a nezaměstnanými skláři stojí i muž jisté Tonky. Protože nemá jistotu, kdy skleněnou tyč vezmou z ruky i jemu, vyrobil si doma krosnu (batoh, co má rám, aby batoh hodně unesl a udělal vám na zádech co nejvíc modřin) a chystá se dát mezi pašeráky. To se Tonce ani trochu nelíbí, protože by zase ona drkotala strachem, že někde umrzne nebo že ho chytí celníci. Asi tušíte, co se jí honilo hlavou, když jednoho dne nepřišel Tončin muž domů. Asi chápete, že není dobré nechat ji, aby se vydala pátrat do hor sama. No tak koukejte doběhnout pod horu Bukovec, aby to nedopadlo špatně. Možná potkáte i vílu Izerínu.