Je rok 1928 a protože uběhlo deset let od vyhlášení Československé republiky, chystá se velká výroční výstava. Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk coby Moravák prosadil, aby výstava proběhla v Brně. Výstava bude velkolepá, a proto se pro ni na zelené louce v Brně Pisárkách buduje zbrusu nové výstaviště. Nejlepší architekti nové republiky připravují výstavní pavilony a odborníci vybírají díla nejlepších českých a slovenských umělců, která zde budou vystavována. Výstava nese název Soudobá kultura v Československu 1928, ale její součástí má být i speciální expozice o vzniku člověčího druhu a především o lovcích mamutů. Důvodem, proč vedle kubistického malíře Filly či surrealistického sochaře Štýrského bude vystavovat i paleolitický bezejmenný umělec, je to, že tábořiště pravěkých lidí ze starší doby kamenné byly nedávno odkryty hned na několika místech Moravy, například v Předmostí u Přerova, Dolních Věstonicích či v Pavlově na Dyji. Expozici o prehistorické kultuře nazvanou Člověk a jeho rod má na starosti známý vědec a objevitel řady pravěkých skvostů doktor Karel Absolon. Ten se však nehodlá spokojit s nějakou maličkou výstavkou kostí a omlácených šutrů. Chce vytvořit úžasnou expozici, která se stane hlavním magnetem výroční výstavy. Bere výstavu jako příležitost, jak prosadit velkolepě pojatý institut pro výzkum pračlověčího života. Potřebuje tvou pomoc. Jinak výstava nevznikne a Absolonův nápad se rozplyne.