Jošt a smrtící mošt

Rok 1411 | Brno, centrum | délka 2 km | 7 zastavení | trvání 1h

Trasa vede centrem města, ale projdete cestou tři parky a vystoupáte ze severní strany na Špilberk.


Nově zvolený císař Jošt Moravský náhle zemřel. Byla to vražda? Má v tom prsty český, nebo uherský král?

Jošt Lucemburský byl synovec krále a císaře Karla IV. a byl to, čemu se říká „ctižádostivý“. Ono to možná vzešlo z toho, že vyrůstal v době, kdy jeho strýc Karel IV. neměl mužského potomka a celé dětství se k Joštovi chovali jako k následníkovi českého trůnu. Jenže pak se Karlovi narodil syn Václav (označovaný jako IV.). Vytouženého následníka Karel IV. doslova rozmazlil na placičku a vychoval z něho velmi nejistého krále, který se vládnutí vyhýbal, co mohl. Vlastně se nedivím, že schopný a rozhodný Jošt skřípal při pomyšlení na slabokrále Václava zuby tak dlouho, až si je nabrousil na císařský titul. Římským králem neboli císařem byl nejprve zvolen ve svých patnácti letech Václav IV., ale svou funkci prakticky nevykonával, a tak kurfiřti po dvaceti čtyřech letech ztratili trpělivost a zvolili „protikrále“ Ruprechta I. z rodu Wittelsbachů. Václav se titulu římského krále odmítl vzdát a vymohl si na papeži potvrzení, že jím stále je. Zmatky byly dovršeny tím, že při další volbě v roce 1410 byl zvolen jako římský král Václavův bratr Zikmund Lucemburský, ale ten neměl většinu hlasů, a tak se volba po několika týdnech opakovala. Při opakované volbě byl rozdílem jednoho hlasu od samotného Václava IV. zvolen Jošt Lucemburský. Václav volil Jošta pod podmínkou, že jej uzná za staršího krále a nebude bránit jeho korunovaci na císaře. Výsledek: po Evropě v jednu dobu jezdili čtyři vladaři, kteří shodně tvrdili, že jsou římskými králi. Jošt ale po čtyřech měsících od svého zvolení náhle zemřel. Není divu, že se v situaci čtyř „císařů” začalo mluvit o tom, že se někdo rozhodl počet super králů uměle snížit.